mariov8.com

V roce 1996 se rozhodli ve Vitorii rozloučit s beznadějně zastarávajícím konceptem MB 100D. Uvedli na trh zbrusu nový a zcela jiný model Vito s interním označením T0. Zůstala zachována pouze koncepce vozidla s předním pohonem. Provedení interiéru i exteriéru posunulo malé vany s hvězdou na masce o světelné roky kupředu. Na základě Vita, jak se vozidlo dle výrobního závodu jmenovalo, vznikla později i čistě osobní modifikace. Luxusní velkoprostorové nebo chcete-li rodinné vozidlo - třída V.

Nová malá řada nabízela skříňové provedení a provedení mikrobus neboli kombi. Příčně uspořádání pohonných agregátů vytěsnilo z kabiny úplně motorový tunel.

Vozidlo o rozvoru 3000mm mělo délku 4660mm a při celkové hmotnosti 2600kg uvezlo až 950kg nákladu. Dovnitř se vešlo až 9 osob a přístup zajišťovali 2 otevírací dveře pro řidiče a spolujezdce, 1 posuvné boční a zadní výklopné víko.

Základní pohonnou jednotku tvořil napříč otočený vznětový motor OM601 23 o výkonu 59kW pocházející z větších dodávek T1. Pětiválcový vznětový motor OM602 29 by se pod kapotu nevešel a tak sáhli konstruktéři po přeplňování menší jednotky. Ostatně její větší bratr, šestiválcový OM603 35LA díky výkonnému turbodmychadlu a mezichladiči plnícího vzduchu stačil na rozpohybování luxusní limuzíny S 350 nebo i těžkého terénního Mercedesu G 350. Nově vyvinutý motor OM601 23LA, nabízel slušnou dynamiku a stále velice rozumnou spotřebu paliva. Dosahoval výkon až 72kW a maximální kroutící moment se díky mezichladiči stlačeného vzduchu dostal až na 230Nm.

Rok 1999 znamenal pro model Vito revoluci, došlo k instalaci nové řady vznětových motorů CDI se vstřikováním Commonrail. Drobné vzhledové úpravy se dotkli i exteriéru a interiéru. Palubní přístroje i elektrická síť doznaly změn.

Podvozek odpovídá zcela odpovídá době, vepředu závěsy MacPherson. Vzadu klasická ramena. Pečlivé odladění se stará o co nejmenší změnu jízdních vlastností v závislosti od zatížení.

Asi je právě teď potřeba zmínit se i o odvozených modelech. Model Vito L vznikl jako řešení požadavku komfortnější přepravy osob. Model Vito F jako model pro lidi trávící aktivně volný čas v automobilu nebo díky němu, například mladý pár na dovolené. A konečně zcela odlišný vůz, označený jako třída V dle tehdejší logiky značení osobních modelů. Vůz nebyl dostupný se základním vznětovým motorem, platí i pro pofaceliftový model s motory CDI. Byl luxusně čalouněn a elektronicky mnohem náročněji vybaven.

Po faceliftu se objevila zcela nová generace vznětových motorů s přímým vstřikem paliva technologii se společným tlakovým vedením. CDI. Motory byly již pouze čtyřventilové a přeplňované, vyjma základní motorizace pro užitkové Vito i s mezichladičem plnícího vzduchu. Raritou byla nenápadná montáž motoru VR6 od VW. Do Vita se ale žádný "větší" motor Mercedes-Benz nevešel a tak došlo na spolupráci s VW, kterému dodával Stuttgart panely pro stavbu karosérii a i jiné díly (například interiér a palubní desku) do dodávek řady LT. Krátký vidlicový šestiválec s malým rozevřením válců se ale do malého motorového prostoru vešel a třída V potřebovala nějaký "lepší" top motor.

Výroba těchto vozů byla ukončena teprve nedávno. Do léta roku 2003 bylo vyrobeno téměř 560 000 kusů vozidel Vito a V třídy z Vitórie.